Kostel sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa
Počátky úmyslu postavit v obci kapli či kostelík se projevovaly již na počátku 19. století. Několikrát byl lámán základový kámen, ale pro nedostatek finančních prostředků se samotná stavba neuskutečnila.
Až v roce 1855 věnoval větší peněžní dar Antonín Kaplan (čp. 36) – 30 zlatých ze svého otcovského podílu, jenž dal podnět nejen k založení první pokladní knihy, ale také k tomu, že se postupně připojovali další dárci. Po roce 1885 byly našetřené peníze již ukládány ve spořitelnách.
29. června 1868 se začalo se stavbou základů. I když bylo mnoho práce odvedeno zdarma, našetřený kapitál nebyl dostatečný, a tak byla stavba v roce 1870 zastavena.
V roce 1879 došlo k založení Spolku pro výstavbu kostela. Prvním předsedou spolku byl zdejší řídící učitel František Velínský, který v Dlouhé Třebové působil v letech 1877 – 1890 (pak odešel do Řetové). V roce 1884 obdržel spolek velký dar od dlouhotřebovského rodáka Josefa Kaplana z Owatonny ve státě Minnesota v USA.
V roce 1901 byl vypsán konkurz na zhotovitele stavby. Vítězně vzešel plán stavitele a architekta Františka Brázdy ze Zábřehu na Moravě. Plán byl schválen místodržitelstvím v Praze. Samotná stavba byla zahájena v roce 1905. Nový kostel byl slavnostně konsekrován v neděli 8. prosince 1906.
Kostel byl vybudován v pseudogotickém slohu. Byl několikrát opravován, ale velká rekonstrukce proběhla v roce 2002, kdy kostel získal novou střechu a byl nově omítnut.
Ve věži kostela je zavěšen zvon Prokop. Je dokladem dávné úcty obce k svatoprokopské tradici. Byl pořízen v roce 1753. Na výšku má 45 cm, průměr 60 cm a váží 135 kg.
Původně byl zavěšen na dřevěné zvonici, která stávala „Na zámku“, než byla v roce 1908 zbořena. Zvon Prokop měl být během první světové války určen k rekvizici. Byl však dlouhotřebovskými občany uschován a zachráněn pro budoucnost. Na plášti zvonu je nápis: „Swatemu Procopu obetugi Dlauhatrezbowski obiwatele“. „CARL PIRKL RICHTARS IAN WONDRA STRARSSI JCL 1753.“
V roce dostavby kostela byly ve věži ještě další dva zvony. Větší vážil 290 kg a menší 62,5 kg. Oba zvony padly za oběť válečnému průmyslu.
Po první světové válce byly v roce 1922 zakoupeny další dva zvony. Z daru dlouhotřebovského rodáka Antonína Renčína, žijícího v Minnesotě, byl pořízen zvon jménem Josef. Ten sloužil k ohlašování úmrtí. Byl 45 cm vysoký, v průměru měl 35 cm a vážil 47 kg. Druhým byl zvon Marie, jímž se oznamovalo poledne. Byl největším zvonem (výška 65 cm, průměr 85 cm, váha 319 kg). Těmto dvěma zvonům se stala osudnou druhá světová válka, při které byly zrekvírovány a roztaveny.
Občané Dlouhé Třebové se nenechali odradit od svého snu vystavět v obci kostel a po letech snah mnoha generací se stal sen skutečností. Kostel svatého Prokopa je důstojnou dominantou své obce i širšího okolí.
